Od slov neměli ke skutkům daleko. Fotbalový Sokol nepřestal fungovat, i když musel začínat od píky, tedy od IV. třídy.

„Nechtěli jsme nechat na pospas fotbalovému osudu ty kluky, kteří se nevešli do kádru rezervy FK Litoměřicko. Nešlo o nějaký truc podnik, ale docela prostou a podle mého názoru správnou chuť se tady u nás na kopečku fotbalem dál bavit. A nejen bavit, ale postupnými krůčky vrátit místní fotbal tam, kam svou historií a tradicemi patří, tedy alespoň na vrchol přeboru Litoměřicka. Dala se k tomu dohromady správná parta, takže v jarních odvetách musí lídr v naší skupině Úpohlavy cítit, že mu dýcháme na záda."