Tato dvojice vystřídala Josefa Vinše na začátku roku. „Nabídka přišla 6. ledna, kdy mi volal Radek, jestli bych s ním nešel trénovat Štětí. Nabídku jsem přijal následující pondělí a hned jsme se zapojili do přípravy."

Kromě Štětí trénujete i Lužec, navíc hrajete ještě za Počaply. Jak se to dá stíhat?

S Radkem jsem domluvený na určité spolupráci, co se týče mé trenérské činnosti v Lužci, a zatím to funguje. A ohledně Počápel, tak jestli bude potřeba a trenér projeví zájem, tak si rád půjdu zahrát. Tedy jestli mi to čas dovolí. Vím, že to bude časově náročné, musím se také věnovat rodině.

Viděl jste Štětí v nějakých podzimních zápasech?

Na podzim dvakrát - Nymburk, Velvary. Kvalita tu určitě je, jenom to umět víc prodat na hřišti.

Štětí je ohrožené, co bude nejdůležitější v jarní části?

Víme o tom, že se pohybuje v pásmu sestupu. Z naší strany uděláme maximum, abychom hráče připravili na jaro, což nebude nic jednoduchého. Samozřejmě bude záležet. jak se vstoupí do odvet. V prvním duelu hostíme Nový Bor.

Kde má tým největší problémy?

Ty vidím v obranné činnosti celého mužstva, na tom nyní pracujeme. Jestli hráči začnou plnit to, co po nich budeme vyžadovat, tak se úspěch dostaví.

Jak se zatím daří v přípravě?

Zatím jsme odehráli čtyři zápasy, dva jsme vyhráli a dva prohráli. Co se týče přístupu hráčů, tak sice není špatný, ale čekali jsme, že na tréninky bude chodit více kluků. Víme, že několik hráčů dělá na směny, a tak je někdy problém se sejít ve větším počtu. Při zápasech je přístup u některých dobrý a u některých průměrný, takže je stále na čem pracovat. O posilách stále jednáme.

Vy už jste toho s fotbalem také hodně zažil, kde všude jste působil?

Začínal jsem v Horních Počaplech, po ukončení žákovského věku jsem přestoupil do Roudnice. Po příchodu Vladimíra Betky jsem se v 16 letech dostal do áčka a také do výběru ČR 16 a 18 let. Hrál jsem i ve Štětí, Ovčárech, rakouském Wiehdorfu, Hoříně, Nelahozevsi a Lužci. Byl jsem také asistentem v Roudnici, trénoval Horní Počaply a Lužec.